Česko si likviduje ornou půdu
Nejcennější půda totiž zmizí v regionu, kde už dnes skoro žádná není. Lutyně patří do správního obvodu města Bohumín, kde je orné půdy málo, v posledních pěti letech jí tam ubývalo čtvrtým nejrychlejším tempem v Česku, tedy o procento ročně, a pozměňovací návrh speciálně umožní zlikvidovat dalších devět procent. Bohumínský příklad navíc rozhodně není výjimkou.
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe
Vyčlenění alespoň tří procent orné půdy pro přírodu a biodiverzitu mělo být hlavní novou ekologickou podmínkou pro dotace ze Společné zemědělské politiky. Opatření mělo napomoci řešit alarmující úbytek biodiverzity, vyčerpání půdy a potřebu adaptovat krajinu na klimatické změny. Ministerstvo zemědělství však na středeční jednání vlády po netransparentní přípravě a na poslední chvíli předkládá ke schválení nařízení, které zemědělcům umožní povinnost obejít. Ekologické organizace považují kroky ministerstva za neakceptovatelné.
Rozdílné přístupy
Ochrana životního prostředí má v Česku a v Polsku své zvláštnosti. Přiblížím to na dvou dvojicích havárií, které byly typově shodné, ale řešili se zcela rozdílně.
Na Slovensku po zavedení zálohy ubylo nápojových obalů ve tříděném sběru
Na Slovensku po spuštění systému zálohování nápojových obalů výrazně kleslo množství plastových lahví a plechovek ve tříděném sběru, spotřebitelé je odevzdávají na sběrných místech. S odvoláním na analýzu dat o tom ČTK informoval správce zálohového systému. V Česku podle červencového rozhodnutí Sněmovny zůstane zálohování plastových lahví dobrovolné.
Přibývá domácností, které chtějí vyrábět elektřinu z vlastních solárů. Naráží ale na zastaralé zákony
Solární elektrárny se těší čím dál většímu zájmu mimo jiné i s ohledem na vysoké ceny energií. Loni v Česku podle Solární asociace přibylo přes devět tisíc nových fotovoltaických elektráren – zhruba o pětinu víc než v roce 2020. Technologicky už dnes není problém sdílet elektrickou energii ze střešních panelů i mezi obyvateli bytových domů. Snahy ale narážejí na platnou legislativu.
Městská sluneční elektrárna pokryje tisíce střech a sníží závislost Pražanů na uhlí
Hlavní město Praha oznámilo záměr postavit do roku 2030 pražskou solární elektrárnu. Zabere tisíce nevyužitích městských i soukromých střech a poskytne výkon 500 MW. Město samo zajistí financování, tak i instalaci a provoz jednotlivých panelů. Obyvatelé domů se tak nebudou muset o elektrárnu na jejich střeše nijak starat. Kromě nižší ceny elektřiny by projekt měl také umožnit Pražanům podílet se na snižování uhlíkové stopy města, ve kterém žijí.
Časovaná bomba v CHKO
Vracíme se k případu černé skládky nebezpečných odpadů v CHKO Český kras, který se už táhne více než třicet let.
Správa železnic při opravě nádraží zalila stromy asfaltem, slibuje nápravu
Veolia a Suez fúze: Hra na konkurenci končí a začíná nová? Opravdu nečekané?
Společnosti, které působí v odvětví úpravy vody a distribuce tepla, to oznámily a na podmínkách se dohodly již dubnu 2021. Firmy působí ve více zemích včetně České republiky.
Zdůvodnění mezi řádky: Jde o prachy a ty zaplatí lidé.Foto pixabay.com
Českou inspekci životního prostředí opouští všech pět inspektorů oddělení CITES
Začátkem září informovaly Hospodářské noviny, že Česká inspekce životního prostředí plánuje reorganizaci, kvůli které by zaniklo oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES. Reorganizace byla nakonec odvolána. Jak ale píše na svém Facebooku šéfka odboru Pavla Říhová, kvůli nepříjemným pracovním podmínkám raději sama odchází. A s ní celé oddělení.
V průběhu minulých dvou týdnů podalo všech pět inspektorů oddělení CITES na ČIŽP výpověď. Důvodem je takové zhoršení pracovní atmosféry ze strany zaměstnavatele, které se podle inspektorů už nedalo dál snášet. Informuje o tom na svém facebookovém profilu Pavla Říhová. Atmosféra v úřadu se začala zhoršovat před třemi lety, kdy se tým podílel na odhalení nelegálního obchodu s tygřím masem.