Nejcennější půda totiž zmizí v regionu, kde už dnes skoro žádná není. Lutyně patří do správního obvodu města Bohumín, kde je orné půdy málo, v posledních pěti letech jí tam ubývalo čtvrtým nejrychlejším tempem v Česku, tedy o procento ročně, a pozměňovací návrh speciálně umožní zlikvidovat dalších devět procent. Bohumínský příklad navíc rozhodně není výjimkou.
"Program D47, který byl od počátku pod hranicí efektivnosti, je financován i za cenu zvýšení zadlužení České republiky." Tak zní jeden citát ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, která se týká stavby dálnice mezi Lipníkem nad Bečvou, Ostravou a státní hranicí. Byla oficiálně zveřejněna právě dnes. I když jde o úřední dokument a autor textu si přirozeně odpustil expresivní výrazy, shrnuje tato věta celou pohromu, která postihla státní finance na severu Moravy a Slezska.
Praha – Součást páteřní sítě dálnic. Tak byla od samého začátku plánování označována severomoravská autodráha D47. Stavba se místo toho stala nejen nekvalitní „okreskou“, jak ji některá média označují, ale i synonymem pochybných zakázek a podezření z korupce. I kvůli tomu ji provázely dlouhé průtahy a následně opravy téměř okamžitě poté, co byla otevřena. Základní kámen stavby pokládal Miloš Zeman ještě jako premiér hned dvakrát.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) připravuje vybudování přeložky silnice I/67 pro tranzitní dopravu projíždějící ve směru Český Těšín – Bohumín a Ostrava. Novostavba současně vytvoří obchvat místní části Skřečoň a obcí Dolní Lutyně a Dětmarovice. Silnice o délce 11 kilometrů vyjde asi na 2,3 miliardy korun bez DPH.
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe
Vyčlenění alespoň tří procent orné půdy pro přírodu a biodiverzitu mělo být hlavní novou ekologickou podmínkou pro dotace ze Společné zemědělské politiky. Opatření mělo napomoci řešit alarmující úbytek biodiverzity, vyčerpání půdy a potřebu adaptovat krajinu na klimatické změny. Ministerstvo zemědělství však na středeční jednání vlády po netransparentní přípravě a na poslední chvíli předkládá ke schválení nařízení, které zemědělcům umožní povinnost obejít. Ekologické organizace považují kroky ministerstva za neakceptovatelné.
Ochrana životního prostředí má v Česku a v Polsku své zvláštnosti. Přiblížím to na dvou dvojicích havárií, které byly typově shodné, ale řešili se zcela rozdílně.
Na Slovensku po spuštění systému zálohování nápojových obalů výrazně kleslo množství plastových lahví a plechovek ve tříděném sběru, spotřebitelé je odevzdávají na sběrných místech. S odvoláním na analýzu dat o tom ČTK informoval správce zálohového systému. V Česku podle červencového rozhodnutí Sněmovny zůstane zálohování plastových lahví dobrovolné.
Solární elektrárny se těší čím dál většímu zájmu mimo jiné i s ohledem na vysoké ceny energií. Loni v Česku podle Solární asociace přibylo přes devět tisíc nových fotovoltaických elektráren – zhruba o pětinu víc než v roce 2020. Technologicky už dnes není problém sdílet elektrickou energii ze střešních panelů i mezi obyvateli bytových domů. Snahy ale narážejí na platnou legislativu.
Hlavní město Praha oznámilo záměr postavit do roku 2030 pražskou solární elektrárnu. Zabere tisíce nevyužitích městských i soukromých střech a poskytne výkon 500 MW. Město samo zajistí financování, tak i instalaci a provoz jednotlivých panelů. Obyvatelé domů se tak nebudou muset o elektrárnu na jejich střeše nijak starat. Kromě nižší ceny elektřiny by projekt měl také umožnit Pražanům podílet se na snižování uhlíkové stopy města, ve kterém žijí.
Vracíme se k případu černé skládky nebezpečných odpadů v CHKO Český kras, který se už táhne více než třicet let.
Společnosti, které působí v odvětví úpravy vody a distribuce tepla, to oznámily a na podmínkách se dohodly již dubnu 2021. Firmy působí ve více zemích včetně České republiky.
Zdůvodnění mezi řádky: Jde o prachy a ty zaplatí lidé.Foto pixabay.com
Začátkem září informovaly Hospodářské noviny, že Česká inspekce životního prostředí plánuje reorganizaci, kvůli které by zaniklo oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES. Reorganizace byla nakonec odvolána. Jak ale píše na svém Facebooku šéfka odboru Pavla Říhová, kvůli nepříjemným pracovním podmínkám raději sama odchází. A s ní celé oddělení.
V průběhu minulých dvou týdnů podalo všech pět inspektorů oddělení CITES na ČIŽP výpověď. Důvodem je takové zhoršení pracovní atmosféry ze strany zaměstnavatele, které se podle inspektorů už nedalo dál snášet. Informuje o tom na svém facebookovém profilu Pavla Říhová. Atmosféra v úřadu se začala zhoršovat před třemi lety, kdy se tým podílel na odhalení nelegálního obchodu s tygřím masem.
Primátor Ostravy Tomáš Macura odmítl v rozhovoru pro Právo záměr vlády začít přípravné práce na stavbě kanálu Dunaj–Odra–Labe, jehož dlouholetým propagátorem je i prezident Miloš Zeman.
Zvěrstvo, fantasmagorie, ptákovina či úlitba Zemanovi. Takto ve středu označovali ostravští zastupitelé projekt české vlády na vybudování vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Nakonec jednomyslně schválili svůj nesouhlas se stavbou a v dopise vyzvali vládu, aby ukončila přípravy na tuto podle jejich slov megalomanskou stavbu. Dopis odejde v nejbližších dnech předsedovi vlády Andreji Babišovi (ANO).
Ve Frýdku-Místku spustili další projekt, který přispěje k ochraně přírody. Prosklené autobusové zastávky dostávají nové speciální polepy, které zabrání proti nárazům ptáků. Zatím dostalo ochranný polep dvanáct zastávek a náklady na projekt vyšly na 225 tisíc korun. Prosklené plochy jsou pro volně žijící ptáky velmi nebezpečné. Ochránci přírody mají zmapovány tisíce případů, kdy do nich ptáci v plné rychlosti narážejí, což pro ně má fatální následky.
Nově dokončený úsek modernizované dálnice D1 u Zruče nad Sázavou se ještě naplno neotevře. Silničáři to původně plánovali o tomto víkendu, po kontrole ale podle informací České televize reklamují tloušťku betonu. Kvůli broušení bude v některých dnech provoz veden v režimu 2+1 jízdní pruh.
Odborník na dopravu Jan Zeman považuje kanál Dunaj-Odra-Labe, schválený vládou, za ekologicky katastrofální a dopravně nepotřebný.
Soudný by čekal, že v časech pandemie koronaviru, způsobující obávanou nemoc Covid-19, rozvrat společnosti a těžké pouštění žilou ekonomice, bude perverzní plán výstavby dopravně nepotřebného a ekologicky katastrofální kanálu Dunaj – Odra – Labe (D-O-L) za asi 600 miliard Kč investic včetně jeho části Dunaj – Odra za asi 300 miliard Kč odpočívat v šuplíku a zapadat prachem. Není tomu tak. Přinejmenším ministři životního prostředí, financí a dopravy by měli hodně hlasitě bít na poplach. Nebijí. V čase nezvládnuté pandemie zřejmě někdo mocný oprašuje šílený projekt. Ministr životního prostředí pan Brabec mlčí, přestože projekt mimo jiné ohrožuje přírodu, půdu i vodní zdroje, které se se sílící klimatickou změnou stávají stále více nedostatkovými. A jak víme, bez vody není života včetně toho lidského.
V Česku prý není tolik zboží, jehož přeprava by nespěchala a mohlo by se tím pádem převážet po zvažovaném vodním kanálu Dunaj–Odra–Labe. V rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou to uvedl ředitel Svazu Spedice a logistiky. Podle něj je v Česku řada důležitějších staveb třeba na železnici. „Ten kanál může mít funkci ekologickou nebo rekreační, ale obávám se, že ekonomická výhodnost je až na posledním místě,“ varuje Petr Rožek.
Vodní kanád Dunaj–Odra–Labe je podle ekonoma Lukáše Kovandy projektem 20. století, který neodpovídá současným potřebám přepravy. Oproti studii, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo dopravy, se také může výrazně prodražit. Česká republika by měla podle něj investovat do rozšíření sítě dálnic, vysokorychlostní železnice a datových sítí. S Lukášem Kovandou hovořila redaktorka ČT Barbora Měchurová.
Kanál Dunaj–Odra–Labe by sice zákazníky našel, ale zboží vhodného pro lodní dopravu je málo. Řekl v rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou Ivo Drahotský z Dopravní fakulty Univerzity Pardubice málo. Trendy v logistice se podle něj soustředí na rychlost. Vzdálenost dopravy zboží z Číny by se vybudováním průplavu zkrátila, ale prodražilo by ji další překládání zboží. Čína chce dát navíc přednost vybudování železničního koridoru.
Vybudováním průplavu Dunaj–Odra–Labe spojíme Baltské, Černé a Severní moře. Nepůvodní organismy se tak budou jednodušeji šířit Evropou, míní v rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou hydrobiolog z Masarykovy univerzity Jan Helešic. Kanál podle něj ohrožuje rozmanitost přírody a ohrožuje zásobník podzemních vod.
Ne, není to apríl. Koronavirové šílenství v kombinaci s volbami je pro vládu ideální doba v tichosti realizovat jeden z údajných slibů panu prezidentovi. Kontroverzní, ekonomicky nevýhodný a ekologicky katastrofální kanál propojující Dunaj s Odrou a Labem je skutečně na pondělním programu vlády.
Vláda při přípravě stavebního zákona nerespektuje vlastní pravidla a ignoruje připomínky klíčových aktérů. Nejde přitom o formality. Arogantní postup se propisuje do obsahu zákona, který se týká úplně všech. O kompetence přicházejí samosprávy, odborná pracoviště veřejné správy, oslabena jsou práva majitelů nemovitostí. Návrh také ignoruje nové výzvy, kterým společnost čelí v souvislosti se změnou klimatu. Přání, že nový zákon zlevní ceny bytů, se rychle ukáže jako nereálný mýtus.
Farmářka Terezie Daňková píše o tom, jakým problémům čelí české zemědělství a jak by měla vypadat rychlá a účinná pomoc státu našim zemědělcům v časech pandemie.
Česká republika by výstavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe jednoznačně porušila evropské směrnice o ochraně životního prostředí a přírody. Přesto česká a polská ministerstva podnikají společné kroky, aby se megalomanská stavba za zhruba 23 miliard euro stala součástí Transevropské dopravní sítě a tím se zajistilo financování z evropských fondů. Vládní činitelé však zapomínají, že financování z unijních peněz je pro projekty porušující legislativu nepřípustné.
Ilona Švihlíková přináší nový seriál, který se bude zabývat hlavně ekonomickými dopady pandemie koronaviru. V prvním díle se zaměřuje na českou ekonomiku a na kroky, které před ní stojí.
Zatímco řadu odborníků i veřejnost už měsíce zaměstnává diskuse nad chystanou rekodifikaí stavebního práva, Poslanecká sněmovna právě projednává vládní návrh )plně jiného zákona, který se snaží do stavebního zákona některé sporné institudy vložit pokud možno hned, jaksi oklikou, nenápadně.
Nedávná kolaudace tunelu Blanka v podstatě legalizovala trend, kdy u velkých dopravních staveb není třeba provádět návazná dopravní opatření, dodržovat podmínky a závazné limity.
Vedení hlavního města připravuje změnu vyhlášky, která upravuje používání pyrotechniky. Její součástí by měl být i zákaz takzvaných lampionů štěstí. Praha tak reaguje na tragickou událost, která se stala v německé zoologické zahradě.
Kvůli tragickému požáru zoologické zahrady v německém Krefeldu, při němž na přelomu roku zahynuly desítky zvířat, se do centra pozornosti dostaly takzvané lampiony štěstí. V ČR sice žádný celostátní zákaz lampionů štěstí neexistuje, do křížku se zákonem se však lidé, kteří je vypustí, dostávají.
Hrůzný nález objevili v pondělí lidé mezi Varnsdorfem a Krásnou Lípou, kde někdo pohodil pět zabitých labutí s vyříznutými prsními svaly.
Za dosud nepostavené plavební stupně na Labi stát zaplatil už 927 milionů korun. Množství zboží přepraveného po vodě zůstává mizivé.
„Smyslem není stavět pro občany. Smyslem je utrácet a vydělávat,“ píše v komentáři stavební inženýrka Miloslava Pošvářová, bývalá ředitelka úseku kontroly kvality staveb Ředitelství silnic a dálnic.
Odešla jsem z organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR v lednu 2014, bude to v lednu 2020 šest let. Tedy, přesněji řečeno, byla jsem vyhozena na hodinu. Za dobu šesti let, tak, jak byly změny v té době nastaveny, jsme mohli být významně dál. Následovalo šest hubených let a obávám se, že jejich počet ještě není u konce.
V posledních letech znamenám větší četnost, motivovanou zjevnou snahou zvýšit pravděpodobnost sebezmrzačení a také ukázat, že na to mají. Příležitostí jsou nejen benátské noci či soukromé oslavy. Nejinteligentnější bombardéři zpestřují svým spoluobčanům i jinak trapné svátky klidu a míru.
Ten má podle její šéfa, premiéra Andreje Babiše, přinést zrychlení a zjednodušení stavebního řízení.
Jenže přípravy nového zákona provází celá řada nejasností. Zákon pro ministerstvo původně připravovala Hospodářská komora a jí najatá právní kancelář Havel & Partners. Objevilo se podezření, že zákon byl připraven na míru developerům.
“Výchova občanské společnosti v Čechách”, aneb když občané a spolky spí a ti, kdo mají moc konají. To se dá v krátkosti shrnout jako nový návrh stavebního zákona. Současný vývoj je jen logickým výsledkem toho, co se děje v posledních 5-ti letech ve stavebnictví. Důsledek tlaku developerů a zájmů úzké skupiny těch, kteří vydělávají velké peníze a chtějí vydělávat ještě větší. Jsem zvědavá, jak to naši placení politici v Poslanecké sněmovně, v Senátu a úředníci zvládnou, jak budou konat ve prospěch daňových poplatníků tak, aby naše země vzkvétala ku prospěchu všech občanů.
Návrh zákona 162/19, kterým se mění zákon 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, měla by tento týden projednat vláda. Vybrané stavby podle zvláštního seznamu by bylo možné stavět bez standardní projektové dokumentace. Prostě už nestačí novela urychlení výstavby, teď je třeba “přitvrdit a raketově stavět, než si toho ovce všimnou”.
Co přinese našemu státu vodní koridor za víc než 600 miliard a jaká jsou rizika tohoto projektu?
Upozornění: V případě projektu propojení Dunaje, Odry a Labe nepoužívejte slovo kanál, ale raději vodní koridor.
Babišova vláda přichází s opožděným dárkem prezidentu Zemanovi. Splní jeho sen a propojí tří moře – Severní, Balt a Černé – na českém území. Podle kabinetu se takzvaný vodní koridor Dunaj – Odra – Labe (D-O-L) za téměř 600 miliard korun vyplatí vybudovat. Ministři se přitom opírají o studii Ministerstva dopravy.
Starostové pěti desítek měst a obcí z Olomoucka, Přerovska a Novojičínska žádají ve společném memorandu vládu, aby pozastavila rozhodování o pokračování přípravy projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL).
Jeho definitivní a detailní podoba bude vznikat ještě několik let. Základní představa o propojení českých vodních cest s těmi evropskými prostřednictvím průplavu Dunaj–Odra–Labe už je ale jasná a studie proveditelnosti teď míří ke schválení do vlády.
S kluky horolezci před deseti lety na Mariánském mostě v Ústí nad Labem. Přesto, že byla provedena prohlídka před skončením záruky, investor zapomněl reklamovat, tenkrát to bylo cca 60 milionů Kč. Nyní most vyžaduje komplexní opravu protikorozní ochrany na náklady daňových poplatníků ve výrazně vyšší částce.
Vítězslav Betlach píše o současné medializaci švédské aktivistky Grety Thunbergové a o náhlém zájmu mocných o enviromentální témata, která roky nebrali vážně.
Etnolog Mnislav Zelený Atapana se na začátku září vrátil z další návštěvy Amazonie. Peruánský kmen navštívil po 46 letech, přesto si ho všichni, které tehdy potkal, dobře pamatovali.
Od rána 15.8. zahájil nadnárodní německý koncern Lidl EKO prodej a zajistil romantické noci pro obyvatele Bohumína.
Kvalita českých silnic řadí Česko na stejnou úroveň jako Pákistán, ukázala studie Světového ekonomického fóra. Jenom v rámci EU je šestá nejhorší. Špatný stav silnic v Česku přitom přináší ztráty v řádech několika miliard korun ročně – jen sezením v autě v kolonách na D1 česká pracovní síla za rok propálí asi 1,1 miliardy korun svého potenciálu, ukazuje nová analýza Raiffeisenbank.
Návrh senátorů Parlamentu České republiky dle ust. § 137 odst. 1 až 3 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu na podání ústavní žaloby Senátu Ústavnímu soudu proti prezidentu republiky Ing. Milošovi Zemanovi pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku dle ust. čl. 65 odst. 2 Ústavy České republiky a dle ust. § 97 an. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Petr Vícha hlasoval ANO
V boji proti vodnímu dílu se spojila řada nevládních organizací, aby realizaci absurdní stavby zabránily.
Přístav mezi vinicemi
Odpůrci kanálu hlavně z řad akademiků vytýkají studii jeho proveditelnosti, kterou si zadalo ministerstvo dopravy a která je v připomínkovém řízení, nadhodnocení přínosů a podhodnocení nákladů. Potřebnost koridoru naopak obhajoval předseda Asociace D–O–L Jan Skalický nebo ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna, podle něhož by projekt mohl být předložen vládě letos na podzim. Uvedli to při pátečním veřejném slyšení v Senátu.
Zůstane myšlenka spojit Dunaj s Odrou a Labem vždy jen na papíře?
Vodní díla na Labi. Závažné téma, ke kterému se náš pořad po dvou letech klidu opět vrací.
Vzhledem k závažnosti výstavby vodních děl na Labi se pořad „Nedej se“ k tomuto tématu vrací i v následujících dvou dílech cyklu.
V programovém prohlášení nově zvolené vlády se jako jedna z priorit pro toto volební období objevila stavba jezů na Dolním Labi.
Více než 10 let hájí ekologické organizace dolní Labe proti záměru umístit na poslední přirozený říční tok dvě vodní díla, která by pestrost života v nivách řeky zahubila.